Výroba šperků

Autor: Admin, zveřejněno: 20. 07. 2011 14:59 hod., aktualizováno: 29. 07. 2011 14:02 hod.

Šperk či klenot je drobný ozdobný předmět, který se nosí na těle nebo na oděvu, obvykle vyrobený z drahých kovů a drahých kamenů. Šperky nosí častěji ženy, některé šperky mohou být také odznakem určitého postavení nebo úřadu. Výrobou šperků se  zabývají zlatníci nebo šperkaři.

Nejstarší nálezy provrtaných mušlí, které sloužily jako šperky, jsou asi 100 tisíc let staré. Různé ozdoby, zejména náhrdelníky, spony a záušnice, se objevují už v pohřbech z doby bronzové a byly patrně odznakem vyššího postavení svých nositelů. Náhrdelníky se vyráběly z provrtaných zvířecích zubů, ozdobných mušlí, hliněných a později i skleněných barevných korálků. Brzy se  začaly vyrábět zpracováním drahých kovů, nejprve tepáním, později i odléváním a dalšími zlatnickými technikami. Už z 1. tisíciletí př. n. l. pocházejí „zlaté poklady“ s množstvím zlatých šperků a slavnostních zlatých nádob, jaké se našly například v Řecku, ve Španělsku i v dnešním Turecku a  Tádžikistánu. Svědčí o nesmírném bohatství tehdejších vladařů a vojevůdců. Žinkovské muzeum poskytuje několik ukázek šperků a ozdob z nejstarších dob pocházejících z našeho kraje.

Některé šperky sloužily i jako amulety, jako ochrana proti uřknutí nebo zlým silám, jiné byly výrazem postavení a autority. Na Blízkém Východě se hojně užívaly pečetní prsteny s glyptikami. Vysokou úroveň dosáhlo šperkařství ve starém Egyptě, kde byly prsteny, přívěsky i větší náprsní pektorály také odznaky moci a úřadu. V pozdním egyptském období se neobyčejně rozšířily drobné stříbrné amulety, které se vyráběly hromadným odléváním do kamenných forem.

V klasickém starověku se šperky zdobily ženy i muži a řada tehdejších autorů si na to výslovně stěžuje. Na římských freskách a mozaikách lze vidět bohaté ženy s náhrdelníky a  náušnicemi s drahými kameny, muže s drahocennými sponami a  prsteny. Velký rozmach šperkařství nastal v bohatých městech pozdního středověku a renesance, jak je vidět i na dobových portrétech zámožných lidí. Velké oblibě se těšily prsteny u  mužů i žen a výrazně se zdokonalilo broušení drahých kamenů. V měšťanských rodinách se šperky dědily po řadu generací a  tvořily rodinné bohatství. V 19. století dosáhlo řemeslné šperkařství technického vrcholu a zároveň mu začala konkurovat strojová výroba, levná lisovaná a hromadně odlévaná bižuterie z obecných kovů se sklíčky místo drahokamů.

Hlavní druhy šperků

• brož
• čelenka
• diadém
• jehlice do kravaty
• korále
• madonka
• manžetový knoflík
• medailon
• náhrdelník
• náramek
• náušnice
• prsten
• přívěsek
• řetízek
• spona

Výroba šperků technikou Fimo – „mladá tradice“

Původ názvu modelovací hmoty Fimo se ukrývá ve jméně Sophie Kruseové, dcery Käthe Kruseové, která se proslavila výrobou nádherných panenek, a to nejen v Německu. První vytvořila v roce 1904 a dva z  jejích synů začali v západní části Německa podle úspěšných matčiných modelů vyrábět panenky i po válce v padesátých letech minulého století. Kvůli panenkám také vznikla Fimo hmota: Původně se z nového materiálu měly vyrábět hlavičky pro panenky, dokonce už v roce 1939. Ale tento plán nevyšel. Materiál neměl očekávané kvality.

Sophie Kruseová řadu dalších let hmotu vylepšovala, experimentovala s  různými přísadami. Ale až v roce 1954 mohl být nový modelovací materiál uveden na trh. Fimo hmotu lze koupit v provedení classic ve 24 barvách, ale také v mnoha dalších odstínech soft nebo effect. To imituje přírodní materiály a nabízí i fosforeskující vlastnosti. Hmota se vypaluje při 100 – 160 °C. Obvykle se 20 až 30 minut vypéká při 110°C nebo 20 minut vaří ve vodě. Přelakování propůjčí hmotě porcelánový vzhled.

Ručním hnětením hmota rychle měkne a dá se snadno modelovat, a to i  nástroji a formičkami. Hodí se pro vytváření nejrůznějších dekorací, figurek, přívěsků aj. Objevil se pod názvem Fimoik, který vznikl složením částí slov modelovací hmota, mozaika a  Fifi − tak Sophii totiž oslovovali její blízcí a přátelé. V  roce 1964 získala práva na výrobu hmoty firma Eberhard Faber, polymerovou pryskyřici dál zdokonalila a začala prodávat již pod  současným názvem Fimo.

Video

Videoseminář: Výroba šperků

Fotografie